|
|
Život a poslání katechetky S. Marie Laetitie Milady Popelové, OSU
Škerenčáková, Jolana ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Přibyl, Stanislav (oponent)
Život a poslání katechetky S. Marie Laetitie Milady Popelové, OSU Jolana Škerenčáková ABSTRAKT: Ústřední myšlenkou této bakalářské práce je osobnost, život a poslání sestry Marie Laetitie Milady Popelové z Řádu svaté Voršily. Práce se zaměřuje zejména na období, kdy se mohla věnovat katechetické a pastorační činnosti. V práci bude provedena reflexe jejího přístupu na základě vývoje v katolické církvi v oblasti katecheze. Při zkoumání budou použita svědectví pamětníků a kroniky sester Řádu svaté Voršily. První kapitola se zabývá katechezí a jejím vývojem, a to zejména v období aktivního působení sestry Laetitie v této oblasti. Reflektuje stav katecheze na základě práce sestry Consilie Novákové z řádu sv. Voršily. Obě sestry působily v podstatě ve stejném období a ve stejném společenství sester voršilek, jen místa se někdy míjela. Druhým zdrojem k poznání stavu a perspektivy katecheze v době působení sester jsou církevní dokumenty. Z nich jsou zformulovány přístupy, se kterými budu dílo sestry Laetitie Milady Popelové porovnáno. Ve druhé kapitole je představen život sestry Laetitie Milady Popelové na základě jejích životopisných údajů jejího vzdělání, pracovních činností a řeholního života. Třetí kapitola tvoří jádro práce. Pojednává o působení sestry Laetitie, jako katechetky obzvlášť v Chlumci nad Cidlinou...
|
|
|
Právní postavení a správa katolické farnosti, farního sboru ČCE a náboženské obce CČSH
Smolík, Viktor ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tato práce je o právním postavení a správě sociologicky základních jednotek tří církví v České republice. Tyto tři církve patří mezi nejvýznamnější církve u nás, přestože jsou založeny na různých systémech řízení. Tato práce usiluje o provedení jisté komparace těchto tří systémů. Tato diplomová práce je rozdělena do pěti základních kapitol. Každá kapitola textu se zabývá problematikou základní jednotky každé z církví. První kapitola je ovšem pouze úvod do problému. Ve druhé kapitole se seznamujeme s farností katolické církve, která je řízena episkopálně papálním systémem řízení. V České republice je největší Římskokatolická církev. Na to reaguje tato práce tím, že sedm subkapitol se věnuje této části církve a jedna kapitola se věnuje církvi Řeckokatolické. První subkapitola je o postavení farnosti v systému církve, druhá část se zabývá vznikem, změnou a zánikem farnosti. Třetí a čtvrtá část se věnují postavení kněží ve farnosti, přičemž třetí část se zabývá faráři a čtvrtá se zabývá ostatními kněžími. Pátá část se věnuje problematice obou farních rad. V šesté subkapitole se autor zabývá správou farního majetku a v poslední subkapitole o římskokatolické farnosti se zabývá jinými právnickými osobami, které existují při farnostech. Třetí kapitola se zabývá farním sborem Českobratrské církve...
|
|
|
Duchovní doprovázení v salesiánské řeholní komunitě
Rybecká, Ludmila ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Diplomová práce "Duchovní doprovázení v salesiánské řeholní komunitě" se nejprve pokouší zmapovat některá možná pojetí duchovního doprovázení, tak jak ho vnímají současní autoři, a potom na základě církevních dokumentů ukázat, jaké je místo duchovního doprovázení v řeholní komunitě (1. kapitola). Po té se věnuje způsobu doprovázení v tradici salesiánského charismatu, konkrétně tomu, jak ho uskutečňovali zakladatelé Jan Bosko (2. kapitola) a Marie Dominika Mazzarellová (3. kapitola). Na základě předchozího, s ohledem na současné dokumenty Institutu Dcer Panny Marie Pomocnice a učení hlavních představených, a vzhledem k situaci dnešního světa podtrhuje některé podněty, které se zdají být aktuální pro salesiánský styl doprovázení v dnešní době (4. kapitola).
|
|
| |
|
|
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1920-1950
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá historií Československé církve (husitské) se zaměřením na její náboženskou obec v Praze na Vinohradech v období od jejího vzniku v roce 1920 do roku 1950, tedy zpracovává prvních třicet let jejího fungování, přičemž jsem se snažil uvádět i obecnější historické souvislosti. Jelikož ke vzniku nové církve dopomohla celá řada významných ba někdy zlomových událostí, bylo třeba tyto události uvést, jakožto předpoklady vzniku. Rozsah práce se proto rozšířil o převážně obecnější informace z doby před vznikem církve. Jednu samostatnou kapitolu jsem věnoval stavbě Husova sboru na Vinohradech, neboť se domnívám, že si v kontextu jiných chrámových staveb této církve zaslouží větší pozornost.
|
|
|
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1942 - 1961
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1942- 1961" pojednává o vývoji náboženské obce Církve československé (husitské) v Praze na Vinohradech v období let 1942 až 1961 v kontextu historického vývoje Církve československé (husitské). Úvodní část práce se zabývá dějinnými předpoklady vzniku Církve československé (husitské). Vedle osvícenství to byl především katolický modernismus - obrodné reformní hnutí uvnitř Římskokatolické církve na přelomu 19. a 20. století. Nelze opomenout ani významný vliv první světové války, rozpadu Rakouska-Uherska a vznik svobodné Československé republiky v roce 1918, stojící na myšlenkách demokracie a humanismu. Druhá část práce přibližuje vznik náboženské obce CČS(H) v Praze na Vinohradech, její vývoj od doby založení CČS(H) do jejího státního uznání. Následuje obecný přehled prvních dvaceti let jejího vývoje v období první republiky, těžké období protektorátu se zaměřením na vývoj od roku 1942 až do poválečných let 1945-1950. Třetí část práce se podrobněji zabývá vývojem vinohradské náboženské obce v období let 1951-1961, které bylo poznamenáno vzrůstajícím tlakem ateistického totalitního státu a uplatňováním jeho proticírkevní politiky. Tato část práce blíže seznamuje s vedením náboženské obce, její duchovní správou a činností,...
|
|
| |
|
|
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1920-1950
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá historií Československé církve (husitské) se zaměřením na její náboženskou obec v Praze na Vinohradech v období od jejího vzniku v roce 1920 do roku 1950, tedy zpracovává prvních třicet let jejího fungování, přičemž jsem se snažil uvádět i obecnější historické souvislosti. Jelikož ke vzniku nové církve dopomohla celá řada významných ba někdy zlomových událostí, bylo třeba tyto události uvést, jakožto předpoklady vzniku. Rozsah práce se proto rozšířil o převážně obecnější informace z doby před vznikem církve. Jednu samostatnou kapitolu jsem věnoval stavbě Husova sboru na Vinohradech, neboť se domnívám, že si v kontextu jiných chrámových staveb této církve zaslouží větší pozornost.
|
|
|
Právní postavení a správa katolické farnosti, farního sboru ČCE a náboženské obce CČSH
Smolík, Viktor ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tato práce je o právním postavení a správě sociologicky základních jednotek tří církví v České republice. Tyto tři církve patří mezi nejvýznamnější církve u nás, přestože jsou založeny na různých systémech řízení. Tato práce usiluje o provedení jisté komparace těchto tří systémů. Tato diplomová práce je rozdělena do pěti základních kapitol. Každá kapitola textu se zabývá problematikou základní jednotky každé z církví. První kapitola je ovšem pouze úvod do problému. Ve druhé kapitole se seznamujeme s farností katolické církve, která je řízena episkopálně papálním systémem řízení. V České republice je největší Římskokatolická církev. Na to reaguje tato práce tím, že sedm subkapitol se věnuje této části církve a jedna kapitola se věnuje církvi Řeckokatolické. První subkapitola je o postavení farnosti v systému církve, druhá část se zabývá vznikem, změnou a zánikem farnosti. Třetí a čtvrtá část se věnují postavení kněží ve farnosti, přičemž třetí část se zabývá faráři a čtvrtá se zabývá ostatními kněžími. Pátá část se věnuje problematice obou farních rad. V šesté subkapitole se autor zabývá správou farního majetku a v poslední subkapitole o římskokatolické farnosti se zabývá jinými právnickými osobami, které existují při farnostech. Třetí kapitola se zabývá farním sborem Českobratrské církve...
|
|
|
Duchovní doprovázení v salesiánské řeholní komunitě
Rybecká, Ludmila ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Diplomová práce "Duchovní doprovázení v salesiánské řeholní komunitě" se nejprve pokouší zmapovat některá možná pojetí duchovního doprovázení, tak jak ho vnímají současní autoři, a potom na základě církevních dokumentů ukázat, jaké je místo duchovního doprovázení v řeholní komunitě (1. kapitola). Po té se věnuje způsobu doprovázení v tradici salesiánského charismatu, konkrétně tomu, jak ho uskutečňovali zakladatelé Jan Bosko (2. kapitola) a Marie Dominika Mazzarellová (3. kapitola). Na základě předchozího, s ohledem na současné dokumenty Institutu Dcer Panny Marie Pomocnice a učení hlavních představených, a vzhledem k situaci dnešního světa podtrhuje některé podněty, které se zdají být aktuální pro salesiánský styl doprovázení v dnešní době (4. kapitola).
|
host ::
RSS.